Martin Madej

Chci, aby se vláda postavila klimatické krizi čelem. I když to udělá, čekají nás teplotní výkyvy, které nikdo nepamatuje. Neumím mít v takovém světě vyhlídky na budoucnost. Pocházím ze zdevastanované krajiny Karvinska a chci, aby vláda náš region navrátila do rovnováhy s přírodou. Uhelné regiony, jako je ten můj, musí znovu nalézt ztracenou historii a obdržet vyhlídky na budoucnost, které lidi (včetně mě) ve zdevastovaném regionu udrží.

ČÍST DÁLE

Šárka Mitlöhner

Inspirovaly mě skupinové žaloby ochránců klimatu v Evropě, jako úspěšná žaloba proti holandské vládě, i úspěšná opozice Londýňanů proti stavbě třetí letištní dráhy v Heathrow. Díky nim existuje naděje, že se při budoucím plánování budou brát větší ohledy na klimatickou zátěž a rychleji snižovat emise skleníkových plynů. Což je předpoklad k tomu, aby se změna klimatu nedostala za hranici, za kterou už nebude možné ji zastavit. A přesně to čekám a požaduji i od české vlády.

ČÍST DÁLE

Veronika Klementina Zemanová

Moje generace je generace strachu. Místo mládí a volnosti jsme odkázáni na frustraci a nejistotu ohledně vývoje naší planety. Klimatická krize není pouhou politickou ideologií, nýbrž představuje komplexní problém přesahující do sociálních a ekonomických oblastí. Jednou z rolí státu je i chránit své občany a prostředí, ve kterém žijí. V tom Česká republika fatálně selhává. Ignorace naší vlády dosáhla takové úrovně, že nám nezbývá, než se otočit k soudům, tak jako desítky environmentálních spolků po celém světě.

ČÍST DÁLE

Tereza Macháčková

Žili jsme v Kapském městě v době, kdy ve městě došla voda. Tahle zkušenost nás navždy poznamenala. Vodu už nebereme jako samozřejmost, která kdykoliv vyteče z kohoutku. I v Praze teď toaletu splachujeme minimálně, nádobí nemyjeme pod tekoucí vodou a jednoduše k vodě přistupujeme jako k něčemu vzácnému.

ČÍST DÁLE

Jakub Valenta

Připojil jsem se ke Klimažalobě, protože mě frustruje, že český stát nedělá, co slíbil. Všechny strany měly ochranu životní prostředí ve svých programech a Česká republika se v mezinárodních smlouvách zavázala, že bude snižovat emise skleníkových plynů. Neboli náš stát dostal za úkol bránit trvalým změnám klimatu. Pohled na českou krajinu i výzkumy životního prostředí je ale smutný. Vidím, že stát své úkoly neplní. Proto bohužel nezbývá, než ho k tomu zkusit přimět. Žalobu vidím jako rázný krok, avšak konstruktivní, ne nepřátelský.

ČÍST DÁLE

Martin Kebza

Na akutní sucho jsem narazil už v roce 2014 v kurzu fyzické geografie, kde jsem náhodou sledoval průtoky řek a naměřené srážky v příslušných měřících stanicích. Dle dat tehdy pořádně nezapršelo několik měsíců. To byl moment, kdy mě začalo sucho znepokojovat. Tehdy jsem byl ale členem poměrně malé komunity lidí, kteří tento fenomén sledovali spíše v odborné rovině.

ČÍST DÁLE

Jako malý kluk jsem se toulal v okolí svého domova a pozoroval ptáky. Zkoumat živé tvory jen tím, že je mohu dlouho pozorovat, mi vždycky přinášelo do života radost. Proto se strachem pozoruji, jak rychle se mění příroda v místech, která miluji a na která se často vracím. Změny, které dříve probíhaly pozvolna, se najednou stanou rázem, v průběhu mého relativně krátkého života. Místa, kde jsem se brodil po kolena ve vodě jsou teď suchá…

ČÍST DÁLE

Napište nám i vy své zkušenosti se změnou klimatu!